Jsou mezi námi takoví, kteří si vysněný domov v jistých etapách života s radostí mění, přebarvují, hýbou nábytkem, příčkami, něco u nich ubude a jiné přibude, dávají nový smysl zákoutím, přelaďují prostor podle životních okolností.
Občas mám „absťák“ a ten mě žene vrátit se na místa, která důvěrně znám, setkat se s lidmi, kteří se mi v životě zjevují příležitostně. Přiznávám, že byt v historickém domě na Trojičném náměstí v Banské Štiavnici a jeho lidskou posádku znám léta. A nejen to, o jejich netradičním bydlení jsem už dříve „spískala“ článek.
Tehdy měli on a ona svou ložnici, děti dětskou a všechno vypadalo tak, že už jsou spokojeni a změny jsou v nedohlednu. Rodinným a společenským hmýřením žila jejich velká obývací místnost, postupně si zvelebili koupelnu a kuchyni. Nejprve se speciálně nezamýšleli nad funkčností dispozice bytu.
byt v Banské Štiavnici
„Rozmístili jsme nábytek z našich předchozích životních příběhů. Věděli jsme, že do klenbových místností nelze nasnášet příliš mnoho nábytku – kvůli přílišnému zahmotnění, chybějícím pravým úhlům zdí as ohledem na křivolakost stěn. Připomenu si, že zde se na křivost stěn nenadává, zdi zde něžně pohlazují a nepravidelnosti či specifičnosti bytu se ctí.
Křivostím stěn v kuchyni a koupelně sluší štuk podobný benátské. „Povrchy zdí jsme krášlili a chráníme je levnější verzí – natíralo se historickým gladem – čistým, hustým hašeným vápnem s pískem. Glad jsme pěkně natáhli po nerovnostech tak, aby je bylo už „na oko“ cítit. 3D efekty bylo dosaženo roztíráním kreditní kartou.“
byt v Banské Štiavnici
Pokoj v pokoji
Ani se jim před lety nesnilo, že svou rodičovskou ložnici budou stahovat do obývacího pokoje. Už se toho hodně popsalo na téma „open space“, tedy bezpříčkového dělení obytného prostoru. Leckdo si už dnes spojuje obývací pokoj s kuchyní, ale ve štiavnickém bytě si spojili obývací pokoj s ložnicí. Obešli se při tom bez bourání.
